Když čteme životopisy svatých, zvláště mystiků, a čteme o jejich výjimečných zážitcích při modlitbě, tak v nás to někdy probouzí nadšení pro modlitbu, ale možná častěji tichou závist a někdy třeba i pocit smutku, že taková moje modlitba nikdy nebude.
Pravá mystická modlitba je skutečně výjimečným Božím darem a tak není v našich silách se ji naučit ani ji nacvičit. Přesto si ale můžeme z jejich modlitby vzít určitou inspiraci pro modlitbu svou. Konkrétně z toho druhu mystické modlitby, kdy svatí jakoby viděli přímo události z života Ježíše Krista a toto nahlédnutí v nich probouzí pocity nesmírné lásky a vděčnosti ke Kristu, zvláště vidění Kristova utrpení.
Také my ve své modlitbě si totiž můžeme události Ježíšova života představovat, jako bychom je měli přímo před očima, jako bychom byli právě přítomni. Co nás často bzdí, je odůvodněná obava, že vlastně nevíme, jak to tehdy přesně bylo a že si to můžeme představovat špatně. Tušíme, že události biblické doby překroutíme či přinejmenším zabarvíme pohledem moderní doby. Toho se ale netřeba bát, stačí vědět, že skutečnost je jistě jiná, než si představujeme, a naše představy nevydávat za absolutní pravdu. Vlastně i vidění mystiků je třeba číst podobným způsobem, jako vidění, které jim dal Bůh do jejich života, do jejich současnosti, a nikoliv jako absolutně přesný a zcela pravdivý popis biblických událostí a jako jediný možný výklad Kristových slov a činů.
Podobně může být pro nás velmi užitečné představovat si události Ježíšova života tak, jako to dokážeme. Jde o to, abychom se více Kristu přiblížili a více vše zakoušeli a prožívali. Snad tuto zkušenost máme z modlitby křížové cesty, kde nás právě oživlé obrazy jednotlivých zastavení vedou k hlubšímu prožívání Ježíšova utrpení a tím k větší lásce a vděčnosti k Němu.
A je zcela správné, že do těchto představ biblických událostí vstupujeme zároveň ovlivněni naší současnou životní zkušeností. Jde totiž o to, abychom našli spojitost mezi tím Ježíšovým a tím svým. Opět to známe z modlitby křížové cesty, kdy si často uvědomuje jaké kříže neseme my a co je pro nás bolestné a v Ježíšově odhodlání nést kříž máme povzbuzení do svého vlastního života.
Modlitbu mystiků nemůžeme napodobit, ale můžeme se jí inspirovat. Také my se v modlitbě snažme živě představovat biblické události a prožívat je s Ježíšem a apoštoly. Zároveň tyto představy propojme s naším současným životem. Snad také dojdeme k podobnému zážitku jako svatí, k poznání, že Ježíš a jeho slovo je neuvěřitelně aktuální i dnes a Boží slovo je odpovědí na otázky našeho života.
Kázání: 23.7. Svátek sv. Brigity