Biblický úryvek: Gn 39,1-23 (přílohou nahrávka krátkého komentáře k dětskému kázání, 90 vteřin)
Josef, jako egyptský otrok v domě svého pána Putifara, je vystaven zkoušce, když ho svádí Putifarova manželka. Josef ve zkoušce obstojí, když zůstane věrný Božím přikázáním a nezklame důvěru svého pána. Ale díky pomstě Putifarovy ženy nakonec skončí ve vězení. Což se časem ukáže jako součást Božího plánu s jeho životem.
V materiálech pro přípravu dětských kázání byla situace vysvětlena slovy, že Putifarova žena se do Josefa zamilovala. To mne docela zaujalo. Z Biblického textu jsem měl spíše dojem, že ji ovládal sexuální chtíč. S tou sexuální posedlostí je to snadnější k pochopení, protože každý ví, že je to hříšná a špatná věc. Byť někteří netuší, jak může být někdy takový chtíč silný. Putifarova žena je tak jasným příkladem hříšnice svým sváděním, lhaním, pomstychtivostí.
Pokud řekneme, že byla zamilovaná, tak se to komplikuje. Dnešní společnost často chápe zamilovanost jako nejsilnější prožitek lásky. A protože lásku pokládáme za tu nejpozitivnější věc v lidském životě, tak také zamilovanost mnozí pokládají za cosi krásného a dobrého. Jenže tento příběh nám to ukazuje jinak. Když pak Putifarova žena svými intrikami nechá Josefa nespravedlivě odsoudit do vězení, tak je nám jasné, že v ní láska k Josefovi ve skutečnosti nebyla žádná.
Dochází nám tedy, že ona zamilovanost je velmi dvojznačným slovem. Že to nemusí být zas tak úžasná a pozitivní věc, jak se říká. Jakoby ten prastarý příběh mluvil přímo do naší současnosti, kdy kvůli tak zvané zamilovanosti se rozpadají manželství, vztahy a lidé ubližují jeden druhému. Je dobře nad tím přemýšlet. Je důležité umět rozlišovat a dokázat prokouknout pod povrch věcí. Někdy má zamilovanost něco společného s láskou, ale jindy může být důležité dokázat říct onu nepříjemnou pravdu:
Zamilovaná až po uši, ale lásky ani co by za nehet vešlo.