Slovo k volbám

Úvodník

Blíží se parlamentní volby. Ano, máme morální povinnost jít volit, ale koho? Těžko si představit, že by volební výsledek něco změnil k lepšímu, spíše naopak.

Po více než dvaceti letech „budování demokratické společnosti“ řada lidí ztrácí důvěru v demokratické principy a nevidí žádné východisko ze špatné situace naší společnosti. Tedy pokud pomineme totalitní a nacionalistické tendence, které v minulosti přinesly ještě větší zlo, než nás trápí dnes.

Proč se demokracii u nás nedaří? A nejen u nás. Také v ostatních zemích západního světa prochází demokratický systém jakousi krizí: Nedokáže čelit ani problémům ekonomickým, ani problémům spojeným s přistěhovalectvím, nedaří se zastavit vymírání evropských národů ani celkovou „bulvarizaci“ veřejného i osobního života.

Pochopit podstatu problému nám může pomoci zkušenost arabských zemí jako je Irák, Afganistán, Sýrie či Egypt. Tam se demokracii v našem pojetí nedaří, protože mentalita a kultura těchto zemí je odlišná a nestojí na křesťanských principech. Demokracie totiž byla plodem křesťanské kultury a budovali ji lidé, kteří měli křesťanství „v krvi“. Třeba to nebyli vždy lidé „víry“, ale křesťanské zásady pro ně byly samozřejmé.

Bohužel bez víry se nakonec i ty křesťanské zásady obrousily, rozmělnily a během generací ztratily svoji vnitřní sílu a zůstala jen jakási pseudo-křesťanská slupka. Dnes je třeba si přiznat, že současná západní civilizace je už tak vzdálena svým křesťanským kořenům, že se demokratickému systému „podlamují nohy“ a přestává být funkční.

Konkrétněji řečeno, demokracie počítá s lidmi, pro které jsou důležité  pojmy  jako „pravda, odpovědnost před Bohem, láska, milosrdenství a oběť“. Nemůže fungovat tam, kde se pravda mění podle výzkumů veřejného mínění, cílem je jen osobní prospěch, a druhé milujeme jen do té míry, do které je nám to příjemné a pro nás výhodné.

Demokracie potřebuje politiky, kteří své poslání budou chápat jako službu druhým, ze které se budou zodpovídat před Bohem. Ale většina politiků s Bohem nepočítá a komu slouží, si můžeme jen domýšlet.

Demokracie ovšem potřebuje také voliče, kteří se rozhodují ne podle planých a líbivých slibů, ale dokáží zvolit tu správnou cestu, přestože bude těžší.

My, křesťané, máme ovšem jednu velkou výhodu: Základem naší naděje je víra v Boha a nikoliv víra v člověka. Paradoxně právě ve chvílích lidského zklamání si to můžeme plněji uvědomit a více se přimknout k tomu Jedinému.

Jen tak ve stručnosti - Volby

Nenechte se odradit. Využijte svého práva a jděte k volbám. Volte podle svého svědomí. Pravděpodobně nám bude chybět nadšení nad volebním lístkem, který nakonec vybereme, a možná budeme mít i pochybnost, jestli zvolená strana a její představitelé jsou těmi nejlepšími. Přesto má smysl volit.

Doporučuji příliš se s výběrem netrápit. Podívejte se na název strany, podívejte se na jména na kandidátce. Pokud tam najdete jména lidí, které znáte a kterým důvěřujete, tak je zakroužkujte. Pokud tam na prvních místech uvidíte ty, ke kterým důvěru nemáte, tak zakroužkujte ty, které neznáte. Je to tak trochu sázka do loterie, ale nějakým tím kroužkem nic nepokazíme.

Jako křesťané bychom měli letos pamatovat na to, jak se které politické strany staví k otázce navracení církevního majetku. Nejde totiž o ten majetek a ty peníze, to ve státním rozpočtu nehraje žádnou roli. Jde o fakt, že v honbě za volebním úspěchem vědomě zneužívají proticírkevní nálady ve společnosti a ještě ji navíc rozdmýchávají. Tím prozrazují nedostatek pozitivního programu a negativní charakter své politiky. Takové strany rozhodně nevolme.

Bohužel také u ostatních politických stran můžeme vidět jakousi povrchnost a vnitřní vyprázdněnost, jak se o tom zmiňuji v úvodníku, ale to je problém, který volby jistě nevyřeší, ať už dopadnou jakkoliv. Teď vybíráme z toho, co je.

Odpověď do ankety Přerovského deníku před volbami

Kterého kandidáta či stranu – z těch co jste v minulosti volili – už byste nikdy nevolili? A proč?

Nějaké zásadní zklamání z politické strany či politiků, které jsem volil, jsem nezažil. Asi to vyplývá z toho, že zas tak moc od nich nečekám. Je řada věcí, se kterými jsem nebyl spokojen, ale to není důvod nad někým tzv. zlomit hůl. Vím totiž, že každý člověk dělá chyby a navíc politika je věcí kompromisů, kdy jsou lidé nuceni dělat i věci, které vlastně nechtějí. Proto jsem opatrný v tom, abych někoho jednoznačně odsoudil a zavrhl. Pro mne, jako pro věřícího křesťana, je samozřejmé, že má naděje je v Bohu a nečekám zázraky od lidí. Je mi líto těch, kdo si myslí, že nějaký politik jim zajistí šťastný a spokojený život, tak to prostě nefunguje.

Odpověď do ankety Přerovského deníku po volbách

Jakou vládu si představujete?

Nedokáži si představit žádnou stabilní vládu schopnou nést odpovědnost za zásadní politicko-ekonomická rozhodnutí, která naše společnost tolik potřebuje. Představoval bych si tedy spíše vládu s omezeným mandátem, která by zajistila základní fungování státu a tím dala čas politickým stranám k vnitřnímu personálnímu a ideovému vykrystalizování. Abychom v těch příštích volbách lépe věděli, koho a co vlastně volíme.

Jaká koalice by se podle vás měla sestavit?

Byl bych rád, kdyby to byla koalice demokratických stran. U řady stran mám ale o jejich demokratickém charakteru pochyby. Navíc se bojím, že většina politiků nedokáže dát přednost prospěchu společnosti před svými osobními zájmy. Nejsem si jistý, jestli se naši politici dokáží domluvit na nějakém funkčním kompromisu. Jsem zvědav, jak situaci vyřeší.

Klíčová slova:

Hodnocení: 
0
Zatím nikdo nehodnotil.